|
|
Institucionální nastavení vůči nebezpečnému pronásledování a překážky v jeho řešení na základě zkušenosti obětí
Karmazínová, Hana ; Dvořáčková, Jana (vedoucí práce) ; Pavlík, Petr (oponent)
Cílem této diplomové práce je zkoumání institucionálního nastavení a překážek v individuálních i kolektivních snahách o řešení fenoménu nebezpečného pronásledování prostřednictvím interpretativní fenomenologické analýzy (IPA). Tato kvalitativní studie vychází z feministické perspektivy a zkoumá společný sociální kontext, do které jsou jedinečné zkušenosti zasazeny, přístup bezpečnostních složek a reakce okolí obětí. Jejím výstupem je identifikace a přehled systémových mezer, které fenoménu stalkingu (a zřejmě i dalším formám genderově podmíněného násilí), umožňují přetrvávat v naší společnosti ve stávající podobě a míře. Tyto mezery jsou překážkou tomu, aby byly případy řádně nahlašovány a řešeny v rámci stávajícího legislativního systému.
|
|
|
Pouliční obtěžování ne-heterosexuálních žen
Fialová, Markéta ; Sokolová, Věra (vedoucí práce) ; Pavlík, Petr (oponent)
Diplomová práce vychází z konstruktivistického paradigmatu a zabývá se tématem obtěžování ne-heterosexuálních žen ve veřejném prostoru, konkrétně fenoménem zvaným pouliční obtěžování, který analyzuje z pohledu intersekce genderu a sexuality v heteronormativní společnosti. Teoretická část představuje základní terminologické koncepty jako je heteronormativita, homonegativita a misogynie, které jsou následně využívány k představení kontextu, v němž se pouliční obtěžování odehrává. Dále jsou zde popsány dopady, které takové chování na obtěžované ne-heterosexuální ženy a jejich prožívání má, způsoby, jak na něj reagují a jak s takovou zkušeností následně pracují. Výzkumná část práce využívá kvalitativní metodologii a sestává ze semi-strukturovaných hloubkových rozhovorů s osmi ne-heterosexuálními ženami na téma jejich zkušeností s pouličním obtěžováním, zde však již s konkrétním zaměřením na párový kontext ne- heterosexuálních žen. Cílem výzkumu je popsat a zviditelnit téma, jemuž v české ani zahraniční akademické debatě ještě nebylo věnováno příliš pozornosti. Pro vyhodnocení výsledků byla zvolena metoda tematické analýzy, především proto, že umožňuje přehledně vyhledat společná témata jednotlivých rozhovorů, stejně jako analyzovat konkrétní odlišnosti, které jsou pro jednotlivé zúčastněné ženy...
|
|
| |
|
|
Řešení genderově podmíněného násilí na univerzitách : příklad Právnické fakulty Univerzity Karlovy
Andreska, Zuzana ; Friedel, Tomáš (vedoucí práce) ; Ondřejková, Jana (oponent)
Diplomová práce se zabývá otázkou řešení genderově podmíněného násilí v akademickém prostředí na úrovni institucí jako nově vznikající agendy správy vysokých škol. Genderově podmíněné násilí nabývá různých forem, od normalizovaných verbálních projevů založených na genderových stereotypech (psychologické násilí), přes zvýhodňování na základě pohlaví (ekonomické násilí), sexuální obtěžování až po sexuální nátlak či znásilnění (sexualizované násilí). Jako takové genderově podmíněné násilí představuje překážku pro naplňování funkcí vysokých škol a ve zvýšené míře negativně dopadá na přístup ke vzdělání marginalizovaných skupin studujících. Metodou případové studie tato práce zkoumá, jaká řešení genderově podmíněného násilí byla na Právnické fakultě Univerzity Karlovy přijata k červnu 2022 a jak institucionální řešení reflektují lidé, kteří se podíleli na jeho tvorbě. Teoretickým přínosem analýzy procesu tvorby institucionálních norem perspektivou socio-právních studií a feministické kritiky práva spočívá v identifikaci několika druhů rezistencí vůči naplňování povinností vytvářet bezpečné studijní a pracovní prostředí regulací genderově podmíněného jednání jako druhu nežádoucího společenského chování prostřednictvím vnitřních předpisů. Jedná se o pasivní rezistence spočívající v záměrné neznalosti o...
|
|
|
Mediální reprezentace sexuálního a genderově podmíněného násilí v České republice z pohledu přeživších i nezúčastněných
Machatová, Karolína ; Vochocová, Lenka (vedoucí práce) ; Reifová, Irena (oponent)
Tématem této diplomové práce je mediální zobrazení sexuálního a genderově podmíněného násilí českými mainstreamovými zpravodajskými médii z pohledu lidí s různými zkušenostmi a přístupy k sexuálnímu násilí (přeživší, blízcí přeživších, lidé bez přímé či přenesené zkušenosti, ale k tématu citliví, a lidé skeptičtí či s neutrálně-negativním postojem k zobrazování sexuálního násilí jako tématu). Teoretickým rámcem této práce je genderová teorie a její pohled na média, spolu s přístupem kulturálních studií, resp. interpretativních komunit. Výzkum je koncipován jako kvalitativní, vycházející z postupů zakotvené teorie, kdy se za pomoci otevřeného a axiálního kódování analyzuje, jak lidé se čtyřmi různými zkušenostmi či přístupy k sexuálnímu a genderově podmíněnému násilí vnímají způsob, jakým česká média zobrazují téma sexuálního násilí. Jak sami tento způsob hodnotí, jaké pocity to v nich vyvolává a jaké případné změny v tomto směru navrhují. V souladu s technikou vignette rovněž sami s konkrétními příklady mediálních obsahů na téma sexuálního násilí pracují a vyjadřují konkrétní změny a úpravy. Celkem se prostřednictvím kódování a techniky vignette podařilo identifikovat čtyři hlavní problematické jevy, související s českým mediálním zobrazováním sexuálního násilí - nevhodné zobrazování obětí a...
|
|
|
Gender-Based Violence as a Weapon of War: The Case of Boko Haram
Veiglová, Lucie ; Kocmanová, Markéta (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
Genderově podmíněné násilí během ozbrojených konfliktů není novým fenoménem, ve společnosti se vyskytuje již po mnoho staletí. Největší dopad však zaznamenal až během 20. století, kdy se mu teprve začalo dostávat také značné pozornosti nejen od vědeckých pracovníků, ale také celosvětové veřejnosti. Pozornost se však soustředila pouze na jeho nejznámější a nejběžnější formu - sexuální násilí. Především díky práci feministických vědkyň však byly v druhé polovině 20. století odhaleny i další formy násilí, včetně psychického a fyzického násilí, nucených sňatků, nucených těhotenství či potratů, mrzačení ženských pohlavních orgánů či použití žen jako sebevražedných atentátnic. Tato diplomová práce se věnuje genderově podmíněnému násilí na ženách a dívkách v severovýchodní Nigérii ze strany Boko Haram. Jejím cílem je zjistit, jak skupina Boko Haram ovlivnila míru genderově podmíněného násilí v zemi, zda přinesla nové trendy v tomto jevu a jak ovlivnila životy dotčených žen a dívek. Přitom se práce opírá o teorii strategického znásilnění a feministickou teorii, jejichž kombinace dává prostor pro vysvětlení genderově podmíněného násilí ze strany Boko Haram, které jednak využívá ženy a dívky jako strategické objekty, ale navíc vychází ze silně patriarchální společnosti, kde jsou ženy brány jako podřadné pohlaví.
|
|
|
Gender-based violence against women in Ghana. Perspectives from the University of Ghana
Mufunda, Svodai
Pozadí: Genderově podmíněné násilí (GPN) na ženách je celosvětovou pandemií v oblasti zásahů do lidských práv. Tento typ zneužívání je mezi ženami a dívkami běžný a má nepříznivý dopad na jejich fyzickou pohodu, osobní růst a společenské blaho. GPN na ženách je ovlivněno strukturálními genderovými nerovnostmi a výskyt GPN také prohlubuje genderové nerovnosti. Cíle: Studie si vytyčila za cíl prozkoumat socioekonomický dopad GPN na socioekonomický status žen ve vztahu ke studijním perspektivám optikou studentů magisterského studia oboru sociální práce na Ghanské univerzitě. Cílem studie bylo rovněž vyhodnocení převládajících forem násilí na ženách v Ghaně a identifikace úspěchů, kterých bylo dosaženo v oblasti ochrany žen před GPN, a také posouzení právních rámců a politik, které jsou k dispozici při řešení GPN na ženách. Postupy: Studie použila smíšený výzkumný design a využila primární data, jejichž prostřednictvím respondenti odpovídali na polostrukturované rozhovory nebo dotazníky. Při výběru 98 respondentů pro tuto studii byl použit účelový výběr. Výsledky: Studie ověřila, že GPN páchané na ženách je závažným problémem v oblasti lidských práv a rozvoje, který má pro ženy smrtící ekonomické a sociální dopady. Studie zdůraznila, že IPV je nejrozšířenější formou GPN, kterou ženy v Ghaně trpí. Za jeden z největších úspěchů dosažených při řešení problematiky GPN v Ghaně studie označila zákon o násilí na lidech z roku 2007. I přesto několik překážek včetně špatné vymahatelnosti práva, kulturních předsudků, nedostatku odpovídající infrastruktury a zdrojů a chudoby oslabilo účinnost právních předpisů a institucí upravujících problematiku GPN na ženách v Ghaně, což zároveň brzdí snižování míry GPN na ženách a jeho dopadů na ženy.
|
|
|
Násilí na ženách v souvislosti s covid-19
Nyklová, Blanka ; Moore, D.
Výzkumná zpráva z výzkumu realizovaného ve spolupráci Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i. a Fakulty humanitních studií UK se zabývá problematikou domácího násilí na ženách v průběhu prvního roku pandemie COVID-19. Explorativní kvalitativní výzkum s jednotlivými složkami systému pomoci i s klientkami konkrétních pomáhajících organizací ukazuje na celkovou nekonzistentnost v posuzování a řešení případů domácího násilí v Česku.\n\n\n
|
|
|
UniSAFE National researcher report - Canada
Huck, Averil
This report investigates the (non-)existence of laws and policies on gender-based violence (GBV) in the context of universities and research organisations in Canada. It has been published as part of the UniSAFE project together with 32 other national fieldwork reports. Although Canada is recognised as being at the forefront of equality policy, are universities and research organisations exceptions to the rule? To what level of comprehensiveness are these GBV laws and policies adopted and implemented? Analysing Canadian laws and policies is highly relevant for UniSAFE’s research as a comparison basis with European Union countries policies and laws on the subject. Desk-based research has been performed to map the laws and policies and have been analysed in the light of the 7P model, theoretical framework developed under the UniSAFE project. The 7P model is a model to address and combat violence, to assess the efficiency of modes of intervention, regulation and the institutional responses put into place to eradicate GBV, including sexual harassment, in universities and research organisations. At the core is the measure of the prevalence of GBV, with the aim to understand the roles of university and research organisations in prevention, protection, prosecution, provision of services, supported by partnerships and policies. The findings show that there is no federal legislation in Canada that deals directly with the issue of combating GBV in universities or research organisations. This is explained by the fact that legislation related to higher education is under the jurisdiction of provinces. Indeed, five provinces out of the thirteen provinces and territories of Canada have passed legislations requiring post-secondary institutions to adopt and implement sexual violence policies between 2016 and 2021. In addition to these provincial laws, a National Strategy has been adopted. They have shown to be quite comprehensive, addressing from 4Ps to the maximum 7Ps.\n
|
|
|
UniSAFE Deliverable Report 3.2 Report on the European Policy Baseline
Fajmonová, Veronika ; Huck, Averil ; Andreska, Zuzana ; Dvořáčková, Jana ; Linková, Marcela ; Struzińska, K. ; Strid, S. ; Hearn, J. ; Husu, L. ; Allori, A. ; Wuiame, N.
The objective of this report is to establish a European baseline of policies in place to combat Gender-Based Violence (GBV) at the legal, policy level and the level of research funding organisations (RFO), as a fixed point of reference for future comparisons, by assessing existing laws and policies at the national and RFO levels in 27 countries in the EU. This is accompanied by analyses of four Associated Countries (Iceland, Serbia, Turkey, UK) and two Third Countries (Canada, USA) that were selected for comparison and as examples of existing practices. The analysis focuses specifically on dedicated legal and policy frameworks focused specifically on universities and research organisations, in order to map the special efforts made by national and regional authorities and RFOs to combat GBV at these specific institutions beyond generic anti-discrimination legislation and labour law protections.\n
|
host ::
RSS.